|
|
Stabilizace pivní pěny pomocí biosurfaktantů
Jandrtová, Sabina ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním stability pěny piva. Konkrétně byl sledován vliv ethanolu a povrchového napětí na stabilitu pěny a vliv ethanolu a povrchového napětí na výšku sloupce pěny. Bylo provedeno též pozorování vlivu hořkých chmelových kyselin na pěnu. Dále byly do piva přidávány různé biosurfaktanty, u kterých byl předpoklad stabilizace pivní pěny. V teoretické části je blíže popsána pěna z fyzikálního hlediska. Jsou zde vypsány její čtyři klíčové kroky – tvorba pěny, odvodňování, její koalescence a disproporcionace. Dále se tato část zabývá pivní pěnou – složením a látkami ovlivňující její chování, a měřením pěnivosti piva. V této kapitole jsou též zmíněné biosurfaktanty – jejich charakteristika, vlastnosti, rozdělení a aplikace. Experimentální část se věnuje vlivu ethanolu, povrchového napětí, koncentrace iso--hořkých kyselin na stabilitu pivní pěny jak v modelovém pivu, tak v reálných pivech. Dále je pozorován vliv biosurfaktantů přidaných do modelového piva na charakteristiku pěny a na ovlivnění povrchového napětí piva. Pro měření stability pěny piva byla sestrojena aparatura dle Rudina. Stanovení obsahu iso--hořkých kyselin bylo provedeno pomocí kapalinové chromatografie. Povrchové napětí bylo měřeno na tenziometru. Z výsledků experimentu bylo zjištěno, že přídavkem ethanolu dochází ke změně charakteristiky pivní pěny, ale není jednoduché najít přímou korelaci mezi zvyšujícím se obsahem ethanolu a její stabilitou. Bylo pozorováno jisté propojení mezi obsahem alkoholu a povrchovým napětím, avšak mezi povrchovým napětím a výškou sloupce pěny již tak velkou korelaci nevykazovalo. V rámci přídavku biosurfaktantů bylo pozorováno, že tyto povrchově aktivní látky snižovaly povrchové napětí piva. Při pozorování charakteristiky pěny byl sledován rychlejší pokles pádu pěny s přídavkem biosurfaktantů než bez nich.
|
|
|
Vliv technologie pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) na kvalitu produktu
NEUMANN, Jaroslav
Tato diplomová práce se zaměřuje na kotvicník zemní (Tribulus terrestris L.) a jeho pěstování s cílem dosažení největšího obsahu biologicky aktivních látek. Kotvičník má své kořeny v Čínské tradiční medicíně a Indické Ayurvédě. Sledovanými látkami jsou protodioscin a diosgenin. Tyto dvě látky patří mezi saponiny kterým jsou jim přisuzovány mnohé blahodárné účinky na lidské zdraví. Například protodioscin se hojně používá jako lék na problém s početím. Diosgenin má své využití v boji proti rakovině. Obě tyto látky jsou používány také ve fitness s cílem zvýšení svalové hmoty a síly. Tím se nejvíc proslavil protodioscin, který se stal známým díky Bulharským vzpěračům. Ovšem mechanismy působení protodioscinu a vlastně i diosgeninu v lidském těle nejsou zcela známy co se ovlivňování hormonů v našem těle týče. V praktické části této práce je použita kyselina acetylsalicylová a komerční přípravek NanoFyt Si? jako elicitor. Ke kontrole sloužil postřik vodou, který byl prováděný stejně jako postřiky elicitory. Statisticky je shrnuto v jaké koncentraci elicitory působí či nepůsobí. Na základě statistických výsledků je doporučený postup pěstování.
|
|
|
Stabilizace pivní pěny pomocí biosurfaktantů
Jandrtová, Sabina ; Diviš, Pavel (oponent) ; Pořízka, Jaromír (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zkoumáním stability pěny piva. Konkrétně byl sledován vliv ethanolu a povrchového napětí na stabilitu pěny a vliv ethanolu a povrchového napětí na výšku sloupce pěny. Bylo provedeno též pozorování vlivu hořkých chmelových kyselin na pěnu. Dále byly do piva přidávány různé biosurfaktanty, u kterých byl předpoklad stabilizace pivní pěny. V teoretické části je blíže popsána pěna z fyzikálního hlediska. Jsou zde vypsány její čtyři klíčové kroky – tvorba pěny, odvodňování, její koalescence a disproporcionace. Dále se tato část zabývá pivní pěnou – složením a látkami ovlivňující její chování, a měřením pěnivosti piva. V této kapitole jsou též zmíněné biosurfaktanty – jejich charakteristika, vlastnosti, rozdělení a aplikace. Experimentální část se věnuje vlivu ethanolu, povrchového napětí, koncentrace iso--hořkých kyselin na stabilitu pivní pěny jak v modelovém pivu, tak v reálných pivech. Dále je pozorován vliv biosurfaktantů přidaných do modelového piva na charakteristiku pěny a na ovlivnění povrchového napětí piva. Pro měření stability pěny piva byla sestrojena aparatura dle Rudina. Stanovení obsahu iso--hořkých kyselin bylo provedeno pomocí kapalinové chromatografie. Povrchové napětí bylo měřeno na tenziometru. Z výsledků experimentu bylo zjištěno, že přídavkem ethanolu dochází ke změně charakteristiky pivní pěny, ale není jednoduché najít přímou korelaci mezi zvyšujícím se obsahem ethanolu a její stabilitou. Bylo pozorováno jisté propojení mezi obsahem alkoholu a povrchovým napětím, avšak mezi povrchovým napětím a výškou sloupce pěny již tak velkou korelaci nevykazovalo. V rámci přídavku biosurfaktantů bylo pozorováno, že tyto povrchově aktivní látky snižovaly povrchové napětí piva. Při pozorování charakteristiky pěny byl sledován rychlejší pokles pádu pěny s přídavkem biosurfaktantů než bez nich.
|
|
|
Technologie pěstování Kotvičníku zemního (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
NEUMANN, Jaroslav
Tato práce pojednává o pěstování kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), o látkách, které obsahuje a o jeho možném farmaceutickém využití. Dále se tato práce věnuje popisu některých látek, které nalezneme v podzemní či nadzemní části rostliny. Nejdůležitější látky, které se v kotvičníku nacházejí jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy nám pomohou například při boji s angínou a fytosteroly nám zase sníží cholesterol. Množství těchto látek se přímo odvíjí od toho, kde a jak je rostlina pěstovaná a jestli se při pěstování použijí elicitory. V praktické části zjišťuji obeznámenost veřejnosti s kotvičníkem, a jak ho pěstovat ve skleníku.
|
|
|
Technologie pěstování Kotvičníku zemitého (Tribulus terrestris L.) a jeho využití
HUDSKÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá pěstováním kotvičníku zemního (Tribulus terrestris), jeho obsahovými látkami, farmakologickým využitím a vlivem technologie pěstování a elicitorů na obsah účinných látek. Hlavními účinnými látkami kotvičníku zemního jsou saponiny, flavonoidy a fytosteroly. Saponiny mají afrodiziakální účinky, flavonoidy jsou účinné proti srdečním chorobám a fytosteroly snižují hladinu cholesterolu v krevní plazmě. Obsah účinných látek závisí na způsobu pěstování a použití elicitorů. V praktické části jsem se zaměřila na pěstování ve volné půdě a ekonomice pěstování této rostliny.
|
host ::
RSS.